autorizovaní inspektoři
Česká komora architektů Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků ČKA & ČKAIT

Analýza

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, upravil v ustanovení § 117 institut zkráceného řízení v návaznosti na činnost autorizovaného inspektora (§ 143 - § 151 SZ) jako alternativu stavebního řízení s tím, že certifikát autorizovaného inspektora nahrazuje vydávané stavební povolení v celém rozsahu.

ANALÝZA USTANOVENÍ O ZKRÁCENÉM STAVBNÍM ŘÍZENÍ A VYTIPOVÁNÍ PROBLÉMŮ NUTNÝCH K JEJICH NOVELIZACI

Zadání

Ministerstvo pro místní rozvoj si objednalo analýzu ustanovení o zkráceném stavebním řízení a vytipování problémů nutných k jejich novelizaci na základě objednávky - objednací list č. 1418/2008-82 ze dne 1.7.2008.

Úvod

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, upravil v ustanovení § 117 institut zkráceného řízení v návaznosti na činnost autorizovaného inspektora (§ 143 - § 151 SZ) jako alternativu stavebního řízení s tím, že certifikát autorizovaného inspektora nahrazuje vydávané stavební povolení v celém rozsahu.

Uplatnění zkráceného stavebního řízení se vztahuje na všechny případy staveb podléhající stavebnímu povolení, tedy s výjimkou staveb ohlašovaných, pokud zvláštní právní předpis, územně plánovací dokumentace nebo rozhodnutí orgánů územního plánování přímo neoznačí konkrétní stavbu jako nezpůsobilou pro zkrácené řízení (§ 117 odst. 1 SZ).

Úprava institutu zkráceného stavebního řízení a činnosti autorizovaného inspektora je v souladu s trendem "privatizace" veřejnoprávní kontroly nad přípravou a provádění staveb, který probíhá v řadě evropských zemích a je uskutečňován v různých formách pochopitelně v kontextu národních právních úprav. V tomto ohledu jsou v různých podobách zavedeny instituty autorizovaného inspektora, schváleného inspektora, odpovědného znalce apod. v Anglii a Walesu, v Bavorsku, Rakousku, Chorvatsku, Slovinsku, Norsku, Islandu a Francii. V zásadě je "privatizace" veřejnoprávní kontroly nad přípravou a prováděním staveb prováděna ve dvou základních modelech, a to buď jako převzetí celého procesu např. stavebního řízení a nebo jako podpora a spolupráce autorizovaných inspektorů se stavebními úřady. Jednotlivé národní právní úpravy pak tedy představují různé kombinace popř. modifikace těchto dvou modelů a činnosti autorizovaných inspektorů a jejich součinnosti se stavebními úřady.

Zásadní otázkou efektivního fungování autorizovaných inspektorů ve zkráceném stavebním řízení jako použití zjednodušeného postupu na jedné straně a zajištění ochrany veřejných zájmů, ale také ochrany práv potencionálních účastníků stavebního řízení na straně druhé, je objektivizace postupu autorizovaného inspektora a možnost zásahu ze strany stavebního úřadu do tohoto procesu resp. kontrola úkonů nebo aktů autorizovaného inspektora ze strany stavebního úřadu a případná možnost následného přezkumu (změny nebo zrušení) certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem. Úprava příslušných procesních mechanizmů je v daném případě předpokladem pro zajištění ústavnosti institutu zkráceného stavebního řízení a vyloučení porušení práva potencionálních účastníků na spravedlivý proces. Má-li být institut zkráceného stavebního řízení náhradou za stavební řízení a certifikát autorizovaného inspektora náhradou za stavební povolení, musí být vytvořeny minimální procesní předpoklady, které zajistí symetrické dodržování ochrany veřejných zájmů a ochrany práv účastníků řízení.

Použití zkráceného stavebního řízení

Zkrácené stavební řízení je možné podle § 117 odst. 1 stavebního zákona aplikovat u všech staveb, na které se vztahuje povinnost vydat stavební povolení, tj. s vyloučením ohlašovaných staveb, pokud nejde o stavbu, která je zvláštní předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního rozhodnutí přímo označená jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení.

Zvláštní právní předpis k uvedené problematice dosud nebyl vydán, označení takové stavby v územně plánovací dokumentaci může být problematické. Zatím sice nejsou známy případy, že by k tomu došlo, nicméně se nabízí otázka, zda je žádoucí směřovat tuto působnost orgánům územních samospráv, kdy zejména na lokální úrovni může docházet k projevům diskriminace. Přestože z dikce ustanovení § 117 odst. 1 stavebního zákona vyplývá, že se musí jednat o konkrétní stavbu, která musí být přímo označená jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení, nelze vyloučit uplatňování tohoto ustanovení v obecné rovině proti určitému druhu staveb z iracionálních důvodů a tedy nelze vyloučit subjektivní přístup jednotlivých krajů a obcí. Možnost, aby stavba byla označena jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení rozhodnutím orgánů územního rozhodování je formulována nešťastně, neboť stavební zákon přes vymezení působnosti orgánů územních samospráv a ministerstev ve věcech územního plánování neupravuje přímo pojem "orgán územního plánování" a jen z hlediska výkladu lze dovodit, že jím bude stavební úřad vydávající územní rozhodnutí podle § 5 odst. 3 písm. a) stavebního zákona. Nicméně nelze vyloučit, že ustanovení bude vykládáno také v rozsahu možnosti jiných "orgánů územního plánování" vydávat speciální rozhodnutí o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené stavební řízení. Přestože se jedná o výklad extrémní, dikce citovaného ustanovení tyto polemiky umožňuje.

Ve srovnání se zahraničními právními úpravami je možnost uplatnění zkráceného stavebního řízení v těchto zemích upracována exaktněji. Např. stavební řád města Vídně upravuje v § 70a odst. 1 patnáct případů staveb, ve kterých je možnost použití zkráceného (zjednodušeného) stavebního řízení vyloučena (viz příloha). Je zajímavé, že povinnost podrobit se stavebnímu řízení vedeného stavebním úřadem je stanovena pro komplikovanější případy staveb. Z toho vyplývá, že činnost autorizovaného inspektora je omezena na určité druhy staveb, které nejsou považovány z veřejnoprávního hlediska za závažné. Také Bavorsko zavedlo zjednodušené stavební řízení pro budovy s nízkým rizikovým profilem - nízké a střední obtížnosti (např. obytné budovy do vymezené výšky 22 m, je třeba uvést, že Bavorský stavební řád rozlišuje stavby nízké a střední obtížnosti a zvláštní stavby - nad 22 m ).

Ze znění ustanovení § 117 stavebního zákona ani z ustanovení § 143 a násl. stavebního zákona nevyplývá žádné omezení nebo vymezení působnosti autorizovaného inspektora ve vztahu ke speciálním stavbám. Z toho vyplývá, že autorizovaný inspektor je oprávněn ověřovat projektovou dokumentaci speciálních staveb a vydávat certifikát pro tyto stavby nahrazující stavební povolení vydávané jinak speciálními stavebními úřady. V praxi je tato otázka diskutována a zejména u vodních děl jsou vyslovovány pochybnosti, zda tomu tak je. Argumentace vylučující použití zkráceného stavebního řízení pro povolování vodních děl vychází z ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů, podle kterých k provedení vodního díla je nezbytné vydání stavebního povolení vodoprávního úřadu jako speciálního stavebního úřadu a zákon o vodách nezná institut zkráceného stavebního řízení a možnost náhrady stavebního povolení certifikátem autorizovaného inspektora. Bez ohledu na to, že stavební zákon platí pro povolování vodních děl s odchylkami stanovenými v zákonu o vodách, bude nezbytné uvedenou otázku vyjasnit popř. výslovně upravit tak, aby nevznikaly pochybnosti v rozhodovací praxi speciálních stavebních úřadů.

Zvláštní význam má uplatňování certifikátu autorizovaného inspektora "při povolování" souboru staveb, z nichž některé jsou stavby v působnosti obecných stavebních úřadů a některé jsou stavbami speciálními (např. pozemní komunikace, kanalizační a vodovodní řady). Tato případy nejsou ošetřeny ani v platné právní úpravě při vydávání stavebních povolení pro obecné a speciální stavby v rámci souboru staveb a je zde možné pouze spojování příslušných řízení za podmínek ustanovení § 140 správního řádu v případech, že příslušným obecným stavebním úřadem a rovněž speciálním stavebním úřadem je tentýž správní orgán - obecní nebo městský úřad, magistrát apod. Pokud by byla přijata úprava vydávání "jednotného" stavebního povolení pro soubory staveb (obecných i speciálních), bylo by vhodné upravit také možnost vydávání certifikátu autorizovaného inspektora pro tyto soubory staveb, ovšem za předpokladu, že autorizovaný inspektor by byl autorizován pro obory obecných i speciálních staveb.

Obsah oznámení a certifikátu

Oznámení stavby, pro kterou je uplatňován režim zkráceného stavebního řízení je upraveno v ustanovení § 117 stavebního zákona a v ustanovení § 9 a v příloze č. 3 vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádění některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, přičemž obsah a struktura certifikátu je obsažena v § 10 této vyhlášky.

Autorizovaný inspektor certifikátem stvrzuje, že ověřil projektovou dokumentaci a připojené doklady z hledisek uvedených v ustanovení § 111 odst. 1 a 2 stavebního zákona, a že navrhovaná stavba může být provedena. Certifikát je v rámci tohoto znění ustanovení § 117 odst. 3 první věta stavebního zákona souhlasem, a to souhlasem bez stanovení podmínek. S tím souvisí jedna závažná skutečnost, že jestliže nemůže autorizovaný inspektor v certifikátu stanovit podmínky pro provádění stavby, musí být tomu přizpůsobena projektová dokumentace zejména obsah souhrnné technické zprávy, která musí reagovat zejména na požadavky dotčených orgánů, které de facto ve svých souhlasných stanoviscích řešení podle projektové dokumentace včetně způsobu provádění stavby pouze odsouhlasují. Jedná se metodicky o obdobný postup jako např. u územního souhlasu, kde příslušný záměr musí být nadefinován takovým způsobem, aby vyhověl požadavkům dotčených orgánů, které k němu vydají své souhlasné stanovisko bez jakýchkoliv podmínek (tj. ostatně jeden ze zákonných předpokladů pro použití územního souhlasu jako náhrady za územní rozhodnutí).

Obsah certifikátu podle § 10 vyhlášky č. 526/2006 Sb. je upraven podle úvodní věty právě jako vydání "souhlasu" autorizovaného inspektora s tím, že stvrzuje, že ověřil projektovou dokumentaci a připojené podklady, a že navrhovaná stavba může být provedena, přičemž se uvádí v certifikátu identifikační údaje stavebníka, identifikační údaje stavby, identifikační údaje projektové dokumentace a dále určité informace o průběhu posuzování, včetně závěrů z jednání s osobami, které uplatnily námitky proti provedení stavby a informace o splnění požadavků dotčených orgánů a vlastníků dopravní a technické infrastruktury, popř. specifikace dokladů o jednání s nimi. Posledně uvedené informace o průběhu posuzování navrhované stavby představují v podstatě "odůvodnění" certifikátu obdobné odůvodnění stavebního povolení, avšak nelze v rámci těchto informací stanovit jakékoliv podmínky pro provádění stavby. Jedná se totiž o shrnutí výsledků činnosti autorizovaného inspektora při posuzování navrhované stavby.

Charakter certifikátu tak jednoznačně vyžaduje změnu přístupů projektantů při zpracování projektové dokumentace, resp. její dokončení se zapracováním případných podmínek ze závazných stanovisek dotčených orgánů tak, aby tato v konečné podobě mohla být souhlasná.

Povinností autorizovaného inspektora je provést kontrolu projektové dokumentace stavby a připojených podkladů z hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a 2 stavebního zákona, tj. z hlediska ochrany veřejných zájmů ve výstavbě, a to zejména:

  • zda byla dokumentace zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu,
  • zda je projektová dokumentace úplná, přehledná, byla zpracována oprávněnou osobou,
  • zda projektová dokumentace respektuje obecné požadavky na výstavbu,
  • zda jsou zajištěny další veřejné zájmy ve výstavbě.

Vydání certifikátu autorizovaného inspektora je podmíněno:

  • opatřením souhlasných závazných stanovisek dotčených orgánů,
  • vyjádření osob, které by byli účastníky řízení (§ 109 SZ).

Vzhledem k tomu, že proces zkráceného stavebního řízení a činnost autorizovaného inspektora je založena smlouvou mezi ním a stavebníkem o provedení kontroly projektové dokumentace stavby, lze důvodně předpokládat rovněž s přihlédnutím k § 10 odst. 1 písm. d) a e) vyhlášky č. 526/2006 Sb., že zajištění souhlasných stanovisek dotčených orgánů a vyjádření potencionálních účastníků řízení zajišťuje autorizovaný inspektor. Tomu rovněž nasvědčuje dikce § 117 odst. 4 stavebního zákona.

Oznámení předkládané stavebnímu úřadu musí kromě formálních náležitostí podle příloha č. 3 vyhlášky č. 526/2006 Sb. obsahovat resp. musí být k němu připojeny zejména

  • projektová dokumentace ověřená autorizovaným inspektorem
  • certifikát vydaný autorizovaným inspektorem
  • územní rozhodnutí (územní souhlas)
  • návrh plánu kontrolních prohlídek
  • vyjádření osob, které by v případě stavebního řízení byli účastníky řízení
  • souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů
  • smlouva s autorizovaným inspektorem.

Stavební povolení má stanovenou dobu platnosti podle ustanovení § 115 odst. 4. stavebního zákona. V úpravě zkráceného stavebního řízení, kdy vydaný certifikát autorizovaného inspektora nahrazuje stavební povolení, taková úprava chybí. Je pouze výkladem dovozováno, že certifikát má platnost obdobně jako stavební povolení, přičemž zcela chybí úprava prodlužování platnosti atd.

Právní účinky oznámení

Ustanovení § 117 stavebního zákona odst. 1 opravňuje stavebníka zahájit stavbu po oznámení této stavby, jejíž projektovou dokumentaci posoudil autorizovaný inspektor jako způsobilou k realizaci. Toto oznámení se podává podle § 9 vyhlášky č. 526/2006 Sb. na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce. S žádného ustanovení stavebního zákona ani prováděcího předpisu nelze dovodit opak. Právní účinky oznámení stavby posouzené autorizovaným inspektorem a tedy certifikátu nahrazujícímu stavební povolení nastávají dnem podání oznámení stavebnímu úřadu.

Určení právních účinků oznámení stavby posouzené autorizovaným inspektorem je velmi významná nejen z hlediska posuzování zahájené stavby na základě certifikátu autorizovaného inspektora jako stavby povolené, a to ve vazbě na případný postih za provádění "nepovolené" stavby (viz např. § 180 odst. 1 písm. g), k), n) a odst. 3 písm. d), e) a g) SZ), ale také při posuzování platnosti územního rozhodnutí, která je vázána v případě povolovaných staveb na podání žádosti o stavební povolení v době platnosti územního rozhodnutí.

Platná právní úprava zkráceného stavebního řízení postrádá obdobné ustanovení o vydání štítků obsahujícího identifikační údaje o povolené stavbě, tak jako u stavebního povolení v § 115 odst. 3 stavebního zákona. Stavebník je povinen při provádění stavby, pokud vyžadovala povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu před zahájením stavby, umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení stavby. Nehledě na to, že rovněž u ohlašování staveb podle § 105 stavebního zákona úprava o vydání štítku o ohlášené stavbě ve stavebním zákonu chybí (§ 106 odst. 2 SZ), ve zkráceném řízení se stavební zákon o vydání štítku vůbec nezmiňuje, a to ani v ustanovení § 152 odst. 3.

Kontrola oznámení a certifikátu stavebním úřadem

Ustanovení § 117 stavebního zákona neobsahuje žádné podrobnosti pro činnost stavebního úřadu po přijetí oznámení stavby s připojenou projektovou dokumentací stavby a certifikátem vydaným autorizovaným inspektorem s výjimkou toho, že příslušný stavební úřad tyto eviduje a využívá pro kontrolní prohlídky staveb. Rovněž neobsahuje žádnou úpravu souvisící s právním účinky oznámení a je tedy dovozováno, jak shora uvedeno, pouze výkladem, že stavebník je oprávněn realizovat stavbu na základě oznámení, tj. den následující po podání tohoto oznámení stavebnímu úřadu.

Protože prováděcí předpis ve smyslu ustanovení § 196 odst. 1 stavebního zákona upravuje pro podání oznámení stavby posouzené autorizovaným inspektorem formulář, musí být toto oznámení podáno na formuláři.V této souvislosti vyvstávají otázky spojené s tím, když oznámení není podáno na formuláři nebo je formulář chybně vyplněn anebo k němu nejsou připojeny všechny náležitosti podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 526/2006 Sb. Nebude-li oznámení podáno na formuláři, nabízí se dvojí výklad. Takové podání není podáním s nímž lze spojovat právní účinky a nebo nemá předepsané náležitosti a poté by měl stavební úřad postupovat podle ustanovení § 37 odst. 3 správního řádu, měl by pomoci podateli nedostatky odstranit nebo jej vyzvat k odstranění a poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu. V rámci obecné úpravy podle správního řádu se podání posuzuje podle jeho skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. Totéž lze dovodit i k jeho předepsané formě, tedy pokud nemá předepsanou formu, trpí vadami, nelze je však považovat za zmatečné bez jakýchkoliv právních účinků. S ohledem na charakter oznámení stavby posouzené autorizovaným inspektorem nelze zde uplatnit ustanovení u zjevné právní nepřípustnosti jako např. u žádosti podle § 45 odst. 3 správního řádu. Absence podrobnější právní úpravy shora uvedených otázek může být zdrojem pochybností. Obdobně je tomu u chybějících náležitostí oznámení resp. certifikátu. Vezmeme-li v úvahu, že právní účinky oznámení nastávají dnem jeho podání, pak lze velmi obtížně odůvodnit situaci, kdy nastanou právní účinky oznámení, resp. certifikátu, který trpí vadami.

V zahraničních právních úpravách, ať již v modelu samostatné působnosti autorizovaného inspektora nebo v modelu podpůrné součinnosti se stavebním úřadem, jsou obsažena ustanovení, která konkretizují postup stavebního úřadu v návaznosti na jednotlivé úkony autorizovaného inspektora.

Předně je stanovena lhůta, ve které je posuzováno buď splnění předpokladů pro zkrácené (zjednodušené) stavební řízení a pokud tomu tak není, je tato skutečnost oznamována žadateli a následně je prováděno standardní stavební řízení (§ 70a odst. 2 Stavebního řádu města Vídně). Bavorský stavební řád upravuje jednoměsíční lhůtu po podání oznámení, ve které má stavební úřad pravomoc rozhodnout zda případ dané stavby si vyžádá standardní stavební řízení.

Po předložení oznámení s certifikátem autorizovaného inspektora (žádosti o stavební povolení s projektem potvrzeným civilním technikem) stavební úřad zkoumá oznámení ze zákonem vymezených hledisek. Jak už bylo řečeno, nejde jenom o předpoklady pro zkrácené (zjednodušené) stavební řízení, tj. zda není konkrétní případ vyloučen a zda oznámení (žádost) a projekt splňují formální náležitosti, ale stavební úřad rovněž zkoumá splnění základních požadavků v souladu stavebního záměru, zejména s územním plánem (plánem zástavby) a dalšími konkrétně vymezenými technickými a hygienickými požadavky (dodržení předpisů o využitelnosti stavebního pozemku, odstupových vzdáleností, maximální výšky budovy a zásobování vodou). V této souvislosti je třeba zdůraznit že zařazení a obsah stavebního povolení je v kontextu Stavebního řádu města Vídně odlišné od stavebního povolení podle českého stavebního zákona. Obsah stavebního povolení a tedy i rozsah otázek, které stavební úřad zkoumá je širší, protože zahrnuje i územně technické aspekty, které podle českého stavebního zákona jsou posuzovány v samostatném územním řízení. Stavební řád města Vídně obligatorní územní řízení nezná, neboť stavební povolení navazuje přímo na územní plány a zastavovací plány. Uvedenou skutečnost je třeba mít vždy na zřeteli při srovnávání institutu stavebního povolení a s tím související činnosti stavebního úřadu.

V české právní úpravě jakákoliv interakce mezi oznámením stavby posouzené autorizovaným inspektorem a činností stavebního úřadu chybí, neboť tento jenom pasivně přijímá podané oznámení, nemá ani pravomoc a ani povinnost kontrolovat jeho obsah alespoň po formální stránce a nemá žádnou možnost účinného zásahu proti případným nedostatkům.

Tyto potencionální nedostatky lze spatřovat nejenom v možnosti vyloučeného případu pro uplatnění zkráceného řízení, dodržení formy oznámení a formálního obsahu dokumentace, vyloučení střetů zájmů podle § 148 stavebního zákona, chybějících příloh zejména souhlasných závazných stanovisek dotčených orgánů a vyjádření potencionálních účastníků řízení, ale rovněž souladu s územně plánovací dokumentací, resp. s vydaným územním rozhodnutím (územním souhlasem).

V úpravě zkráceného stavebního řízení tak chybí obdobné ustanovení jako v § 105 odst. 4 stavebního zákona, podle kterého podání, které nemá předepsané náležitosti ohlášení, není tímto ohlášením a stavební úřad je usnesením odloží.

Vypořádání námitek účastníků řízení

Předpokladem pro vydání certifikátu autorizovaného inspektora je opatření vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení (§ 109) a k certifikátu, který stavebník připojuje k oznámení podle ustanovení § 117 odst. 2 stavebního zákona, musí být připojena tato vyjádření (§ 117 odst. 3 SZ a příloha č. 3 vyhlášky č. 526/2006 Sb.). Stavební zákon ani prováděcí vyhláška neupravují ani formu vyjádření osob - potencionálních účastníků řízení, ale předpokládá se, že tato vyjádření, pokud mají sloužit jako příloha certifikátu autorizovaného inspektora a tedy oznámení "stavby" ve zkráceném řízení, musí být souhlasná. To vyplývá z výkladu a contrario ustanovení § 117 odst. 4 stavebního zákona, které upravuje postup autorizovaného inspektora při řešení "námitek" osob, které je uplatnily (ve vyjádřeních podle § 117 odst. 1 SZ). Ačkoliv je citované ustanovení nepřesné, nelze se domnívat, že "námitky" se vztahují k závazným stanoviskům dotčených orgánů. Jedná se tedy o námitky potencionálních účastníků stavebního řízení vymezených v § 109 stavebního zákona.

První a zásadní otázkou pro postup autorizovaného inspektora je vymezení okruhu účastníků, jejichž vyjádření budou opatřována pro potřeby jeho certifikátu a oznámení "stavby". Z ustanovení § 109 vyplývá, že účastníkem stavebního řízení je kromě stavebníka vlastník stavby, která je předmětem řízení, není-li vlastník stavby stavebníkem, vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna není-li stavebníkem, vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna a ten kdo má k ¨tomuto pozemku nebo stavbě právo věcného břemene, mohou-li být jejich práva pro navrhovanou stavbu přímo dotčena, vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno, ten kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno a společenství vlastníků jednotek podle zvláštního předpisu (které má právní subjektivitu) ve stavebník řízení, které se týká domu nebo společných částí domu nebo pozemku.

Z uvedeného je zřejmé, že autorizovaný inspektor musí poměrně podrobně vyhodnotit postavení jednotlivých potencionálních účastníků řízení, jejich práva a případné přímé dotčení jejich práv a vymezit s konečnou platností okruh jejich účastníků. Přestože okruh účastníků stavebního řízení je oproti okruhu územního řízení užší, a to s ohledem na rozdílný předmět těchto řízení a jeho územně technický charakter na jedné straně stavebně technický charakter na straně druhé, přičemž o územních věcech musí být již před stavebním řízení rozhodnuto, nelze vyloučit vzhledem k pojmu "sousední" pozemek nebo stavba a výkladu tohoto pojmu stejně jako výkladu pojmu "práva přímo dotčena", že je zde potencionální nebezpečí opomenutí některého z účastníků řízení.

Citované ustanovení § 109 stavebního zákona neuvádí mezi účastníky řízení osoby, o kterých tak stanoví zvláštní předpis (zejména zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí), a z této skutečnosti jsou některými extrémními výklady dovozovány závěry, že tyto osoby účastníky stavebního řízení nejsou. Takový asymetrický výklad je nepřípustný a s ohledem na zvláštní povahu citovaných zákonů nelze popřít jejich ustanovení o účastenství občanských sdružení ve stavebním řízení za předpokladů těmito zákony stanovenými. Tímto vzniká velké nebezpečí při posuzování zákonnosti a ústavnosti postupu autorizovaného inspektora, který by vyloučil osoby výslovně neuvedené v ustanovení § 109 stavebního zákona z okruhu účastníků řízení.

Obecné řešení problematiky účastníků stavebního řízení tak, aby bylo dosaženo žádoucího cíle omezení účasti zejména občanských sdružení ve stavebním řízení by si vyžadovalo novelizaci příslušných zvláštních předpisů. Stejně tak obecné řešení zúžení okruhu účastníků stavebního řízení z řad vlastníků sousedních pozemků a staveb by si vyžadovalo novelizaci stavebního zákona s upřesněním a vymezením pojmů "sousední". Bez tohoto obecného řešení lze těžko vyloučit případné konflikty v činnosti autorizovaných inspektorů a stížnosti ze strany potencionálních účastníků stavebního řízení.

Postup autorizovaného inspektora při vypořádání námitek osob podle ustanovení § 117 odst. 4 stavebního zákona předpokládá jejich projednání s těmito osobami a pokud se nepodaří odstranit rozpory mezi účastníky řízení, je povinen autorizovaný inspektor předložit jejich vyjádření spolu s projektovou dokumentací a závaznými stanovisky dotčených orgánů stavebnímu úřadu. V tomto případě autorizovaný inspektor tedy nevydává certifikát, ale předkládá věc jako neuzavřenou stavebnímu úřadu na rozdíl od situace, kdy jsou vyjádření účastníků řízení pozitivní a jsou připojována k vydanému certifikátu, resp. s ním, k oznámení "stavby". Stavební úřad má pro řešení nevypořádaných námitek účastníků řízení tři možnosti:

  • zajistí vypořádání námitek podle § 114 stavebního zákona
  • usnesením rozhodne o námitkách ve své působnosti
  • usnesením rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené řízení.

Vypořádání námitek podle § 114 stavebního zákona představuje v podstatě jejich vyhodnocení z hlediska, zda jde vůbec o námitky účastníka řízení ve stavebním řízení a zda nejsou tyto námitky z posuzování vyloučeny. Vymezení okruhu námitek účastníka stavebního řízení je uvedeno v ustanovení § 114 odst. 1, podle kterého může účastník řízení uplatnit námitky proti projektové dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavby nebo proti požadavkům dotčených orgánů, pokud je jeho právo přímo dotčeno. Ostatní námitky, které nesměřují k vymezenému předmětu stavebního řízení, jsou z projednávání vyloučeny. Vyloučeny jsou rovněž námitky, které mohly být uplatněny v předchozích fázích řízení podle stavebního zákona nebo nich bylo již rozhodnuto. K těmto námitkách se ze zákona (§ 114 odst. 2 SZ) nepřihlíží. Jedná se o námitky, o kterých bylo rozhodnuto při územním řízení, při pořizování regulačního plánu, při vydání územního opatření o stavební uzávěře nebo o asanaci území, nebo mohly být tyto námitky v uvedených řízeních uplatněny. V daném případě se jedná tedy o postup stavebního úřadu, který spočívá v tom, že sdělí případnému účastníkovi řízení posouzení jeho námitek s výsledkem, že nenáleží do stavebního řízení nebo že se k nim ze zákona nepřihlíží. O takových námitkách nelze rozhodovat ani ve stavebním řízení.

Stavební zákon upravil možnost stavebního úřadu rozhodnout o námitkách ve své působnosti ve zkráceném řízení, tedy mimo klasické řízení, usnesením. S ohledem na logiku věci zejména na to, že v certifikátu autorizovaného inspektora, ani v jiném úkonu stavebního úřadu nelze stanovit podmínky pro provedení stavby tak jako ve výroku stavebního povolení, nelze než přijmout výklad, že stavební úřad usnesením podané námitky zamítne. V opačném případě, jak uvedeno, by nemohl případné důsledky vyhovění námitky promítnout do žádného úkonu. Použití usnesení při rozhodování o námitkách je problematické z několika důvodů. Hlavní překážkou dalšího používání této zákonné úpravy je rozpor mezi formou a obsahem, protože se rozhoduje meritorně o věci, nikoliv o procesní otázce.

Poslední možnost stavebního úřadu při vyhodnocování nevypořádaných námitek účastníků zkráceného řízení je jeho rozhodnutí o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené řízení. Stavební zákon zde upravuje pro rozhodnutí formu usnesení, což odpovídá povaze věci, a daný postup je tedy v souladu se základními procesními požadavky na zkrácené řízení.

Zahraniční právní úpravy řeší vztah k potencionálním účastníkům stavebního řízení stejně jako povinnosti stavebníka, případně autorizovaného inspektora, odlišně. Jedním z příkladům je Stavební řád města Vídně, který po novelizaci provedené na základě nálezů Ústavního soudu Rakouské republiky, upravuje povinnost stavebníka "zveřejnit" podanou žádost o povolení stavby po stanovenou dobu, ve které mohou potencionální účastníci stavebního řízení uplatňovat své námitky.

Podle § 70a odst. 7 Stavebního řádu města Vídně musí stavebník při zahájení stavby umístit na pozemku, kterého se realizace stavby týká, informační tabuli, která je dobře a trvale čitelná a viditelná z veřejné dopravní plochy, popř. z přístupové komunikace. Na této informační tabuli musí být uvedeno o jaký stavební záměr se jedná, datum zahájení stavby a označení příslušného stavebního úřadu, u kterého lze podávat námitky. Tato informační tabule musí být ponechána na místě stavby nejméně tři měsíce od zahájení stavby. Pokud stavební pozemek sousedí s několika veřejnými dopravními plochami nebo přístupovými cestami, musí být taková informační tabule umístěna u každé z nich. Zcela atypická je úprava postupu stavebníka a možnosti zahájení stavby. Stavebník je oprávněn zahájit stavbu po uplynutí jednoměsíční lhůty od podání žádosti o stavební povolení s připojeným posudkem civilního inženýra (certifikátem autorizovaného inspektora) pokud mu stavební úřad v této lhůtě nesdělil podle § 70a odst. 2, že předmětná stavba nespadá do režimu zjednodušeného (zkráceného) řízení, nebo že předložené podklady nesplňují stanovené požadavky (§ 70a odst. 3 Stavebního řádu města Vídně). Sousedé - účastníci stavebního řízení mohou nahlížet u příslušného stavebního úřadu do spisu a nejpozději do tří měsíců od zahájení stavby mohou vznést námitky a požadovat, aby žádost o stavební povolení byla zamítnuta. Podmínkou pro to, aby byli považováni za účastníka stavebního řízení je právě uplatnění námitek ve stanovené tříměsíční lhůtě. Pozdější získání postavení účastníka řízení je vyloučeno.

Stavební úřad při uplatnění námitek sousedů - účastníků řízení v zákonem stanovené tříměsíční lhůtě má dvě možnosti:

  • rozhodne o zamítnutí námitek sousedů - účastníků řízení,
  • rozhodne o zamítnutí žádosti o udělení stavebního povolení a tím současně o zastavení provádění stavby.

Poněkud atypická je situace při uplatnění zjednodušeného řízení pro stavebníka, a to v případě, že sousedé podají námitky, neboť až do pravomocného rozhodnutí ve věci je stále oprávněn provádět stavbu na své riziko. Tato skutečnost byla potvrzena i osobním projednáním s příslušnými pracovníky Magistrátu města Vídně.

Pokud nedojde k pravomocnému zamítnutí žádosti o stavební povolení nebo pokud sousedé - účastníci stavebního řízení vůbec neuplatní námitky, je stavba považována za pravomocně povolenou. Stavební řád města Vídně upravuje zvláštní situace, kdy bez zavinění souseda - účastníka řízení, nemohl tento uplatnit svá práva a připouští de facto obnovu stavebního řízení ovšem v objektivní lhůtě tří let od podání žádosti o stavební povolení. Za důvod obnovení stavebního řízení se považuje skutečnost, že informační tabule nebyla včas umístěna nebo byla předčasně odstraněna a realizace stavby tak nebyla pro sousedy - účastníky řízení "rozpoznatelná".

Možnost změny nebo zrušení certifikátu

Certifikát autorizovaného inspektora, který vydává po posouzení projektové dokumentace a připojených podkladů s tím, že stvrzuje, že je ověřil z hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a 2 stavebního zákona, tj. z hledisek z jakých přezkoumává stavební úřad žádost o stavební povolení a připojené podklady, a že stavba může být provedena, má charakter soukromoprávního úkonu vydaného na základě smlouvy uzavřené se stavebníkem, přestože nahrazuje správní rozhodnutí.

V českém právním řádu existuje obdobný institut soukromoprávního úkonu podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, a to institut posuzování shody výrobků s technickými předpisy při jejich uvádění na trh - certifikát o osvědčení shody. Tyto certifikáty vydávají autorizované osoby (zkušebny). Princip posuzování shody je založen na kontraktační povinnosti autorizované osoby, která je povinna uzavřít na základě návrhu výrobce nebo dovozce popř. jiné osoby smlouvu o provedení úkonů podle stanoveného postupu posuzování shody. Vydané certifikáty je oprávněna autorizovaná osoba zrušit nebo změnit, pokud se prokáže, že se změnily skutečnosti, za kterých byly vydány, zejména pokud se zjistí, že výrobky nesplňují požadavky technických předpisů, které se na ně vztahu, popř. se mohou prodloužit v rozsahu stanoveném příslušných technickým předpisem platnost certifikátu, pokud se nezměnily skutečnosti, za kterých byl vydán (§ 11a odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb.).

Platná právní úprava zkráceného stavebního řízení a vydávaného certifikátu autorizovaného inspektora zcela postrádá jakoukoliv možnost změny nebo zrušení certifikátu ze strany autorizovaného inspektora v případě, že dodatečně sám zjistí, že např. projektová dokumentace nesplňuje požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Je otázkou, zda-li podobnou možnost jako u certifikátu podle zákona č. 22/1997 Sb. by neměl mít byť ve vymezeném rozsahu také autorizovaný inspektor. Rozhodně je třeba vzít v úvahu možnost prodlužování platnosti certifikátu autorizovaného inspektora a to v souvislosti se shora uvedenou obecnou otázkou platnosti certifikátu (obdoba § 115 odst. 4 stavebního zákona).

Jakákoliv jiná možnost "k přezkoumání" certifikátu než občanskoprávní žaloba např. z titulu vadného plnění závazků z uzavřené smlouvy mezi autorizovaným inspektorem a stavebníkem nepřichází podle platné právní úpravy v úvahu. Nedostatky zjištěné v činnosti autorizovaného inspektora mohou být řešeny v rámci státního dozoru podle § 171 odst. 3 stavebního zákona Ministerstvem pro místní rozvoj a autorizovaný inspektor může být odvolán ministrem pro místní rozvoj, jestliže při své činnosti opakovaně a závažně porušil veřejné zájmy, které měl chránit (§ 144 odst. 2 písm. a) SZ). Přímý zásah vůči vydanému certifikátu, tj. jeho přezkoumání, změna nebo zrušení však nejsou možné.

S ohledem na pojetí certifikátu autorizovaného inspektora podle nového stavebního zákona, které vychází z autonomnosti činnosti autorizovaného inspektora, který nahrazuje činnost stavebního úřadu, je otázkou, zda vůbec má být upravena možnost přezkumu certifikátu jinými subjekty. Pochopitelně je zde dozor Ministerstva pro místní rozvoj, které může přezkoumávat činnost autorizovaných inspektorů. Nemá však možnost ani v rámci ustanovení § 171 odst. 3 stavebního zákona přímo změnit nebo zrušit vydaný certifikát. Z citovaného ustanovení vyplývá, že ministerstvo může vyzvat ke zjednání nápravy nebo rozhodnutím uložit povinnost zjednat nápravu v přiměřené lhůtě, přičemž může v tomto rozhodnutí do doby zjednání nápravy pozastavit nebo omezit výkon činnosti, při níž dochází k porušování právní povinnosti. S využitím obdobné úpravy jako je změna nebo zrušení certifikátu autorizovanou osobou podle zákona č. 22/1997 Sb. by bylo možno případný přezkum certifikátů konstruovat tak, že by k nim bylo příslušné Ministerstvo pro místní rozvoj podle ustanovení § 171 odst. 2 a 3 stavebního zákona, které by mohlo vyzvat autorizovaného inspektora nebo mu rozhodnutím uložit povinnost změnit nebo zrušit vydaný certifikát pokud by byl v rozporu se zákonem a jinými právními předpisy. Taková úprava by odpovídala centralizovaným vztahům institutu autorizovaného inspektora, kterého jmenuje a odvolává ministr, a který by tedy neměl být kontrolován jiným než ústředním správním úřadem. Alternativou může být výzva k odstranění nedostatků zjištěných při provádění stavby, tj. provádění stavby v rozporu se zákonem a jinými právními předpisy, adresovaná stavebníkovi a tím nepřímo tlak na změnu vydaného certifikátu.

Možnost přezkumu postupu stavebního úřadu po oznámení stavby posouzené autorizovaným inspektorem

Stavební úřad nemá žádnou aktivní působnost vůči oznámení stavby posouzené autorizovaným inspektorem a vůči vydanému certifikátu, protože pouze vydaný certifikát a ověřenou dokumentaci eviduje a využívá pro kontrolní prohlídky stavby. Protože není vykonávána žádná působnost na tomto úseku a stavební úřad nevydává žádné úkony, které by mohly být předmětem přezkumu, není zde žádná možnost zásahu vůči případným nedostatkům v oznámení stavby posouzené autorizovaným inspektorem a vůči jím vydanému certifikátu.

V případě úpravy možnosti stavebního úřadu usnesením odložit oznámení stavby posouzené autorizovaným inspektorem, které nemá náležitosti podle stavebního zákona a prováděcího předpisu (obdoba ustanovení § 105 odst. 4 SZ) by byla vytvořena možnost přezkumu tohoto úkonu stavebního úřadu v běžném režimu podle správního řádu.

Zásahy stavebního úřadu a Ministerstva pro místní rozvoj v případě nedostatků na stavbě posouzené autorizovaným inspektorem

Možnosti zásahu stavebního úřadu vycházejí z úpravy stavebního dozoru a zvláštní pravomoci stavebního úřadu v hlavě II. stavebního zákona ustanovení § 132 a násl. včetně úpravy kontrolních prohlídek a pravomoci stavebního úřadu při odstraňování závad zjištěných na stavbě. Samostatné pravomoci jsou upraveny v ustanovení § 171 o státní dozoru ve věcech územního plánování a stavebního řádu, které opravňují jak stavební úřady, tak krajské úřady a Ministerstvo pro místní rozvoj dozírat na dodržování stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Podle ustanovení § 171 odst. 2 provádí Ministerstvo pro místní rozvoj státní dozor nad činností autorizovaných inspektorů, který je součástí státního dozoru ve věcech stavebního řádu.

Zvláštní ustanovení § 171 odst. 3 stavebního zákona umožňuje Ministerstvu pro místní rozvoj, ale též stavebnímu úřadu v případě zjištění nedostatků se zřetelem k jejich charakterům, následkům či možným následkům, vyzvat ke zjednání nápravy nebo rozhodnutím uložit zjednat nápravu v přiměřené lhůtě. V takovém rozhodnutí může být do doby zjednání nápravy pozastaven nebo omezen výkon činnosti, při níž dochází k porušování právní povinnosti.

Další činnosti autorizovaného inspektora podle stavebního zákona

Stavební zákon upravuje činnost autorizovaného inspektora v průběhu provádění stavby ve velmi omezeném rozsahu ve vazbě na kontrolní prohlídky stavebního úřadu, ke kterým může být autorizovaný inspektor přizván. Autorizovaný inspektor je povinen k certifikátu připojit návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, který není zřejmé v jakém rozsahu. V rámci stavebního povolení stavební úřad v rámci své působnosti de facto stanoví rozsah provedení kontrolních prohlídek stavby podle § 115 odst. 1 stavebního zákona. V rámci zkráceného stavebního řízení však zůstane u stavebního úřadu návrh a je otázkou jak jej bude stavební úřad realizovat.

V rámci provádění stavby přichází v úvahu srovnání se zahraničními právními úpravami, podle kterých "kontrolní prohlídky" provádí autorizovaný inspektor, např. podle § 127 Stavebního řádu města Vídně zajišťuje stavebník u staveb podléhajících stavebnímu povolení kontroly v následujícím rozsahu prostřednictvím civilního technika (nebo soudního znalce pro příslušný obor):

  • prohlídku podloží pro všechny svislé nosné konstrukce před zahájením prací na základech nebo betonářských prací
  • prohlídku těch dalších částí stavby, u nichž již není kontrola po dokončení možná (základy, ocelové výztuže, nosníky, podpěry, svarové spoje apod.)
  • prohlídku hrubé stavby.

Je proto otázkou, zda neupravit v návaznosti na zkrácené řízení povinnou činnost autorizovaného inspektora při provádění stavby, tj. provádění povinných "kontrolních prohlídek" namísto stavebního úřadu, a to ve stanoveném minimálním rozsahu. Taková úprava by měla svůj smysl v rámci kontroly vydaného certifikátu. Nabízí se další souvislosti kontrolní činnosti autorizovaného inspektora s povolování změn stavby před dokončením apod. Pochopitelně stavebnímu úřadu by byly ponechány možnosti kontroly stavby v rámci státního stavebního dozoru.

Nová právní úprava uvádění staveb do užívání předpokládá u staveb, u kterých je vydáván kolaudační souhlas, že stavebník může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu odborným posudkem - certifikátem autorizovaného inspektora (§ 122 odst. 5 SZ). Přestože platná právní úprava je velmi kusá a vůbec nevyjadřuje zda se jedná o stavby, pro které autorizovaný inspektor vydal certifikát ve zkráceném stavebním řízení nebo může jít o všechny druhy staveb, pro které bylo vydáno stavební povolení a také certifikát autorizovaného inspektora (dikce citovaného ustanovení je volná a nasvědčuje druhému výkladu). V případech podle ustanovení § 122 odst. 5 stavebního zákona pak stavební úřad může upustit ode závěrečné kontroly a stavby a vydat kolaudační souhlas na základě posudku autorizovaného inspektora.

Z citovaného ustanovení lze dovodit, že autorizovaný inspektor musí provést svoji "kontrolní prohlídku", aby mohl vydat odborný posudek a stavební úřad následně od kontrolní prohlídky upouští. Přestože byť (používá pojem certifikát pro odborný posudek autorizovaného inspektora, není odlišen od certifikátu vydávaného ve zkráceném řízení ani není stanoven jeho obsah a struktura obdobně jako podle ustanovení § 117 odst. 6 stavebního zákona. Požadavky na certifikát vydávaný ve zkráceném stavebním řízení nelze analogicky použít pro certifikát vydávaný pro potřeby kolaudačního souhlasu. Kromě odstranění nedostatků platné právní úpravy a její doplnění o příslušné vazby se nabízí možnost řešení náhrady kolaudačního souhlasu "certifikátem" osvědčujícím, že stavba je schopna užívání, vydaným autorizovaným inspektorem.

Ve vazbě na problematiku užívání staveb jsou ještě otevřené otázky ukládání zkušebního provozu u staveb posuzovaných autorizovaným inspektorem. Provedení zkušebního provozu může stavebním úřad uložit ve stavebním povolení (§ 115 odst. 2 SZ) nebo samostatně rozhodnutím podle § 124 stavebního zákona. Jestliže je stavba "povolována" ve zkráceném stavebním řízení na základě certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem, přichází v úvahu jen druhá možnost.

U povolování změn před dokončením staveb je upravena činnost autorizovaného inspektora podle § 118 odst. 2 stavebního zákona s odkazem na analogii zkráceného stavebního řízení, ale také výjimečný postup podle § 118 odst. 3 stavebního zákona, kdy autorizovaný inspektor schválí při kontrolní prohlídce vymezené nekonfliktní změny staveb před dokončením zápisem do stavebního deníku. Za současného stavu právní úpravy průběhu kontrolních prohlídek by musel být za prvé autorizovaný inspektor k takové prohlídce přizván a za druhé nejsou řešeny žádné vztahy ke stavebnímu úřadu, není zde žádná povinnost oznámení takového úkonu stavebnímu úřadu. Bylo by proto vhodné právní úpravu této činnosti autorizovaného inspektora doladit.

Otázky související s institutem autorizovaného inspektora a dozor nad jeho činností

Právní úprava institutu autorizovaného inspektora obsahu některé otevřené problémy, které vyplynuly z dosavadní praxe a které je třeba řešit, zejména se jedná o určité úpravy kontroly průběhu a možnosti opakování zkoušek, přehodnocení postavení a charakteru činnosti Koordinační rady a dozor nad činností autorizovaných inspektorů.

Koordinačním orgánem podle § 150 stavebního zákona, který je "schvalovaný" na základě návrhu Komor ministrem pro místní rozvoj a který je upraven v ustanovení § 2 vyhlášky č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech, je Koordinační rada pro autorizované inspektory. Její činnost se soustřeďuje na zabezpečování podkladů pro jmenování autorizovaných inspektorů ustavovaní jednotlivých zkušebních komisí, řízení a sjednocování činnosti zkušebních komisí a přijímání nezbytných opatření k přípravě a provádění zkoušek.

S ohledem na charakter činnosti Koordinační rady přichází v úvahu její přímé zakotvení do stavebního zákona (nový § 152a) a vymezení její působnosti ve vztahu na dozorové a dohledové činnosti ministerstva. Jako nové působnosti Koordinační rady v souvislosti s působností ministerstva při provádění státního dozoru nad činností autorizovaných inspektorů by přicházelo v úvahu vyřizování stížností na činnost autorizovaných inspektorů a buď navrhování nebo přijímání opatření podle § 171 odst. 3 stavebního zákona. Svěření některých působností ministerstva Koordinační radě může být provedeno několika formami (např. jako postavení rozkladové komise podle § 152 odst. 3 správního řádu, organizačním začleněním do ministerstva apod.).

Při přípravě a provádění zkoušek se vyskytly některé případy, jejichž řešení není přímo upraveno stavebním zákonem ani prováděcí vyhláškou. Jedná se zejména o řešení stížnosti na výsledky zkoušek, a to ne z hlediska odborných výsledků, ale podmínek pro jejich provádění a případné nařizování opakování zkoušek z důvodu porušení právních předpisů ze strany zkušebních komisí. Na to navazuje úprava lhůty pro opakování zkoušky v případě neúspěchu, která se jeví jako nepřiměřeně dlouhá. Řadu poznatků z provádění zkoušek je možné řešit novelizací prováděcího předpisu.

V zahraničních právních úpravách jsou upraveny předpoklady pro výkon dozorových činností a povinnosti autorizovaných inspektorů s tím související. Zejména se jedná o předkládání evidence o vydaných certifikátech příslušnému orgánu (např. v Bavorsku "zapisovací" komisi, která se navzájem informuje s Ministerstvem vnitra - jeho součástí je vyšší úřad pro stavební dohled).

Se jmenováním autorizovaného inspektora a zánikem jeho funkce souvisí několik drobných otázek, např. zánik funkce uplynutím věku, obdobně jako je to v zahraničí (např. 68 let v Bavorsku - viz náměty zpracované Českou společností pro stavební právo v minulosti - uvedené v příloze).

Zkrácené nebo zjednodušené stavební řízení

Z uvedeného titulku vyplývá určitý problém, který se může zdát marginální, ale který má svůj význam. Nadpis nad § 117 "Zkrácené stavební řízení" je pozůstatkem původních variantních návrhů úpravy stavebního řízení s využitím činnosti autorizovaného inspektora. Je tedy na jedné straně historickým dokladem o vývoji právní úpravy, ale na druhé straně toto residuum neodpovídá obsahu a povaze úpravy v § 117. Nadpis "Zkrácené stavební řízení" v podstatě reflektoval variantu, která upravovala vydání stavebního povolení na základě certifikátu autorizovaného inspektora, tj. bez provedení stavebního řízení. V tomto smyslu se tedy jednalo o zkrácení postupu před vydáním stavebního povolení a nadpis nad § 117 odpovídal obsahu jeho ustanovení.

V zahraničních právních úpravách, které jsou svou povahou srovnatelné se používá v obdobných souvislostech pojem zjednodušené stavební řízení. Např. ve Stavebním řádu města Vídně má § 70a nadpis "Vereinfachtes Baubewilligungsverfahren", obdobně § 56a Berlínského stavebního řádu nebo § čl. 73 Bavorského stavebního řádu a v návrhu nového slovenského stavebního zákona - verze 2008 je označen 5. díl (§ 129) "Zjednodušené stavebné konanie". Nejenom z důvodů zahraničních příkladů, ale s ohledem na povahu věci by proto bylo vhodné upravit nadpis § 117 a používat nadále pojem "zjednodušené stavební řízení" namísto zkrácené stavební řízení.

Závěry

Na základě provedené analýzy platné právní úpravy zkráceného stavebního řízení a při srovnání vybraných souvisících ustanovení zahraničních právních úprav jsme dospěli k následujícím základním závěrům:

  1. Použití zkráceného stavebního řízení si vyžaduje změnu a doplnění ustanovení § 117 odst. 1 s tím, že bude ponechána výluka na základě zvláštního zákona a bude vypuštěna možnost výluky podle prováděcích předpisů, podle územně plánovací dokumentace nebo rozhodnutí orgánu územního plánování. Je žádoucí upřesnit aplikaci zkráceného stavebního řízení u speciálních staveb a u povolování souboru staveb.
  2. Certifikát představuje osvědčení autorizovaného inspektora o možnosti realizovat stavbu podle jím ověřené projektové dokumentace. Nemůže obsahovat podmínky a pokud takové jsou uplatňovány ze strany dotčených orgánů v průběhu projednání projektové dokumentace, musí být do ni zapracovány, aby výsledná závazná stanoviska byla čistě souhlasná. Obsah certifikátu musí být doplněn o další náležitosti, a to zejména o stanovení jeho platnosti a musí být dořešeno vystavování štítku o povolení stavby (popř. povinnost stavebníka jiným způsobem veřejně informovat o povolení stavby).
  3. Právní účinky oznámení stavby posouzené autorizovaným inspektorem souvisí s kontrolou oznámení a certifikátu stavebním úřadem a musí se odvíjet od přesně upravených skutečností s vyloučením pochybností při vadách v oznámení nebo neúplnosti jeho příloh. V úvahu přichází krátká lhůta, ve které stavební úřad přezkoumá formální náležitosti oznámení a certifikátu nebo jejich příloh a v případě, že nejsou splněny požadavky zákona, oznámení usnesením odloží. Právní účinky oznámení by tak byly spojeny s marným uplynutím stanovené lhůty. Je nutno zdůraznit, že stavební úřad z věcných hledisek certifikát nepřezkoumává.
  4. Vypořádání námitek účastníků řízení je třeba upravit tak, že stavební úřad k nepřípustným námitkám, které nejsou předmětem stavebního řízení nebo se k nim ze zákona nepřihlíží, pouze sdělí tyto skutečnosti příslušné osobě, nebo rozhodnutím, vydaným na základě řízení provedeném s využitím podkladů opatřených autorizovaným inspektorem, zamítne nedůvodné námitky nebo usnesením rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené stavební řízení a tedy o provedení stavebního řízení v dané věci. Proces uplatňování námitek musí být upraven transparentně tak, aby bylo vyloučeno opomenutí některého z účastníků řízení. V úvahu přichází několik alternativ, které by byly realizovány v různé formě součinnosti stavebníka, popř. stavebního úřadu, z nichž některé by spočívaly ve zveřejňování povolovaného stavebního záměru. Tím by nebyla ovšem vyloučena aktivita autorizovaného inspektora a ani by nebyla limitována jeho snaha o dosahování konsenzu s účastníky řízení.
  5. Možnost změny nebo zrušení certifikátu by měla být upravena v působnosti autorizovaného inspektora na základě přesně vymezených podmínek s tím, že k tomu může být vyzván Ministerstvem pro místní rozvoj v rámci státního dozoru nad činností autorizovaného inspektora, popřípadě by mohl být vyzván stavebník k odstranění nedostatků spočívajících v provádění stavby v rozporu se zákonem a příslušnými prováděcími předpisy.
  6. Další činnosti autorizovaného inspektora podle stavebního zákona by měly být upraveny samostatně, zejména ve fázi provádění stavby, a to samostatnými kontrolními prohlídkami ve stanoveném minimálním rozsahu a samostatném uváděním staveb do užívání - náhrada kolaudačního souhlasu certifikátem se stanoveným obsahem a dořešeny otázky povolování vybraných změn staveb před dokončením zápisem do stavebního deníku.
  7. Otázky související s institutem autorizovaného inspektora a jeho činností si vyžadují novelizace stavebního zákona a prováděcího předpisu zejména pokud se jedná o úpravu zkoušek, činnost a působnost Koordinační rady a dozor nad přípravou a prováděním zkoušek a nad činností autorizovaných inspektorů.

Na základě uvedených závěrů bude navržena novelizace příslušných ustanovení stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, a to v některých případech ve variantním řešení.

Česká společnost pro stavební právo
Praha, 15. 7. 2008